Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Indiana: Sedmiletý chlapec byl ve škole potrestán za to, že nevěří v Boha

18. 11. 2015 9:16:48
Jednou z věcí, která mě snad nikdy nepřestane překvapovat a fascinovat, je to, jak pomýlené představy mají mnozí o stavu sekularizace západního světa, Spojených států amerických pak především.

Zloba mnohých je nasměrována pouze na islámský svět. Lze zde zcela jasně pozorovat onu klasickou dichotomii, dělení na "my" a "oni". Islám jsou "oni", zatímco křesťanská Amerika jsme přece "my". Ateisté, agnostici, humanisté a další bezbožná pakáž do těchto přihrádek samozřejmě nezapadá. V globálním měřítku je pak výsledkem to, že západní vlády nepodporují syrské ateisty, ale syrské "umírněné" muslimy. A v kontextu imigrace pak budeme přijímat "naše křesťany", určitě ale ne "cizí" muslimy. Na ateisty nemyslí nikdo. Jsou politicky bezvýznamní, což je hlavní důvod jejich celosvětové politické ostrakizace a marginalizace.

Ještě než však začneme nasměrovávat naši zlobu na islámské státy, zcela urgentně bychom si měli zamést před naším vlastním prahem. Začít můžeme třeba tak, že se zbavíme dichotomie my (křesťanské) vs. oni (islámské), a začneme jednoduše rozlišovat země sekulární a nesekulární. Pak nám taky dost možná skončí Dánsko, Rakousko a Irsko ve stejné škatulce jako Kuvajt, Indonésie nebo Írán. Zdá se Vám to přehnané? Možná. Ale zkuste si představit zprávu odněkud z Pákistánu, ve které byste se dozvěděli, že na tamní veřejné škole byl potrestán sedmiletý křesťanský chlapec za to, že je křesťan, a nikoliv muslim, jak se přece sluší a patří. Stačil by pěkný článek na novinkách a oheň by byl na střeše. Že se ale to stejné, opravdu to stejné, možná v řadě případů v ještě horších variacích děje reálně i v zemích jako je třeba právě Irsko, nebo Spojené státy americké, o kterých bude pojednávat tento text, to je něcím, o čem se taktně mlčí.

O stavu sekularismu v USA, případně o postavení bězverců v této výspě demokracie, toho již bylo napsáno dost. Pojďme se ale podívat na jeden konkrétní, aktuální příklad. Podobných se samozřejmě děje celá řada, ať už na školách, při pracovních pohovorech nebo jednoduše v momentě, kdy se pobožný majitel nemovitosti rozhoduje, komu že ji pronajme.

Na základní škole Forest Park v americkém státě Indiana se odehrálo něco, co do značné míry ovlivnilo zdravý duševní vývoj sedmiletého dítětě. V únoru tohoto roku "diskutoval" sedmiletý chlapec, který byl představen pouze pod iniciály A. B. (pravděpodobně Adam Bartoš), na dětském školním hřišti se svými sedmiletými spolužáky. Téma bylo na jejich věk poměrně hluboké: samotné otázky tázající se po vzniku a smyslu našeho universa! Každopádně, A. B. se před svými spolužáky vyjádřil v tom smyslu, že nechodí do kostela. Svým spolužákem byl následně konfrontován otázkou, proč že do kostela nechodí? Jak všichni víme, každý slušný a počestný člověk do kostela chodí. Alespoň v neděli. Nebo aspoň jednou ročně na půlnoční, že ano. A. B. vysvětlil, že do kostela nechodí proto, že nevěří v Boha. Zároveň svému spolužákovi sdělil, že je však úplně v pohodě, pokud on v Boha věří a do kostela chodí.

Co se dělo dále? Chlapec, který se A. B. zeptal, proč nechodí do kostela, se cítil dotčen (konkrétně měly být "raněny jeho city") tím, že A. B. nevěří v Boha. Celou věc tedy nahlásil správci hřiště. Správce hřiště pak celou věc sdělil třídní učitelce A. B. Výsledek? Celá "debata" o Bohu se odehrávala před obědem, učitelka se tedy rozhodla, že A. B. bude obědvat odděleně a separovaně od zbytku třídy. Ostatně, ještě aby ateistický plebs obědval s věřící elitou, že ano? A to nebylo vše: ostrakizace sedmiletého A. B. měla pokračovat po tři následující dny. Tři dny musel sedmiletý A. B. obědovat odděleně od všech svých spolužáků, a to jen proto, že nechodí do kostela a nevěří v Boha.

Ještě než však Michelle Meyer, tedy učitelka A. B., vyřkla svůj ortel, podrobila svého žáka pěknému výslechu. Učitelka se nejprve A. B. zeptala, jestli skutečně řekl, že nevěří v Boha. A. B. odpověděl, že tak skutečně pravil a zeptal se, jestli udělal něco špatného. Učitelka zareagovala další sérií dotazů: zeptala se, jestli A. B. chodí do kostela a dále jestli jeho rodina chodí do kostela a konečně, zdali jeho matka ví o tom, jaké on sám chová postoje k Bohu. Zeptala se také, jestli si A. B. alespoň myslí, že by Bůh mohl "možná" existovat. Poté mu řekla, že je jím velice znepokojena a že jde kontaktovat jeho matku. Jak se ukázalo, to se nikdy nestalo. Tak či tak, pro sedmiletého chlapce docela pěkný záhul, co myslíte?

Malý A. B. si po tomto incidentu pochopitelně začal myslet, že udělal něco zlého. Jak by také ne, zkuste si celý incident zrekonstruovat ještě jednou a poté si uvědomit, že jeho "hlavním aktérem" je sedmileté dítě. To ale bohužel nebylo vše. Celá věc měla pokračování v následujících dnech. Dva dny po incidentu byl A. B. spolu se polužákem, který se cítil dotčen jeho názorem na Boha, poslán za dalším nespecifikovaným zaměstnancem základní školy Forest Park. Tento zaměstnancec se A. B. zeptal, co bylo za problém, přičemž A. B. popravdě odpověděl, že jeho spolužák se cítil uražen tím, že on sám nevěří v Boha a nechodí do kostela. Zaměstnancec základní školy reagoval tak, že "dotčenému" spolužákovi řekl, že by si neměl dělat starosti s názorem A. B. a že by měl být naopak šťastný za to, že má svou víru v Boha a neposlouchat špatné nápady svého nevěřícího spolužáka. To bylo pro malého A. B. samozřejmě taktéž velice zneklidňující a ještě více to v něm zakořenilo pocit viny a pocit toho, že se dopustil něčeho špatného. Kromě toho, že A. B. nesměl tři dny jíst se svými spolužáky mu bylo řečeno také to, že na ně nemá ani mluvit, protože je svou nevírou urazil. Nutno podotknout, že toto všechno se odehrálo veřejně, tj. před zraky všech jeho spolužáků.

Poté, co rodiče A. B. celou věc zjistili, začali ji také řešit. Po třech dnech tedy bylo A. B. milostivě dovoleno, aby opět obědval se svými spolužáky. Po dalším naléhání ze strany jeho rodiny mu nakonec jeho třídní učitelka sdělila, že může věřit, v co chce. Jak jsem ale již poznamenal, na chlapci tyto události zanechaly hluboké následky. Škola nepodnikla žádnou nápravu ani v tom ohledu, aby veřejně, tedy před ostatními spolužáky, řekla, že se A. B. nedopustil ničeho špatného. A. B. se tak často v dalších dnech domů ze školy vracel s brekem a říkal, že jej ve škole úplně všichni nenávidí: jak učitelé, tak jeho spolužáci. Řada spolužáků se s ním navíc po této "aféře" přestala úplně bavit.

Rodina nakonec na učitelku podala žalobu, která je vystavěná na porušení práv, které jsou A. B. garantovány Prvním dodatkem Ústavy USA. Soud ve věci zatím nerozhodl. Pointa je zřejmá. Než začneme prstem ukazovat na ostatní, zameťme si prvně před svým vlastním prahem. Tato reálie není v USA zdaleka, ale doopravdy zdaleka vůbec ojedinělou. Dokud tak totiž neučiníme, "oni" vždy budou moci říkat: "vždyť u vás je to to stejné". A to se nepohybujeme na poli teorie. Například Saúdská Arábie se v dobře známém případu Raifa Badawiho skutečně ohání tím, že zákony kriminalizující rouhání či kritiku náboženství existují i ve "vyspělých západních demokraciích". A má pravdu. Bohužel.

indiana_discrimination_state

______________________________________________________________________

Původní celý název článku zní: Indiana: Sedmiletý chlapec byl ve škole potrestán za to, že nevěří v Boha a vyšel 4.8.2015

Článek byl původně napsán pro web Občanského sdružení ateistů České republiky, www.osacr.cz

http://www.osacr.cz/2015/08/04/indiana-sedmilety-zak-byl-ve-skole-potrestan-za-to-ze-neveri-v-boha/

Autor: Jan Werner | středa 18.11.2015 9:16 | karma článku: 43.21 | přečteno: 1902x

Další články blogera

Jan Werner

Hon na ateisty v Malajsii započal. Pro ateisty zde není místo, tvrdí muslimský ministr

Malajský ministr vyzývá k tomu, že by malajští ateisté měli být "pronásledováni a loveni". Malajský premiér zároveň prohlašuje, že "Malajsie nebude tolerovat jakékoliv požadavky na odpadnutí od islámu ze strany muslimů".

31.8.2017 v 15:22 | Karma článku: 35.39 | Přečteno: 2036 | Diskuse

Jan Werner

Kacem El Ghazzali: Islám není náboženstvím míru, ale náboženstvím útlaku a nesnášenlivosti

Marocký ateista a lidskoprávní aktivista Ghazzali tvrdí, že islám dnes, tak jak je zakotven ve většině muslimských zemích a v myslích většiny muslimů, není náboženstvím míru, ale náboženstvím útlaku, nesnášenlivosti a netolerance.

3.6.2016 v 8:16 | Karma článku: 37.80 | Přečteno: 2035 | Diskuse

Jan Werner

Je Suis Omar Mohammed Batawil

17letý jemenský volnomyšlenkář byl obviněn z ateismu a kritiky náboženství, poté unesen a následně zastřelen.

26.5.2016 v 8:18 | Karma článku: 28.90 | Přečteno: 1010 | Diskuse

Jan Werner

Váš Bůh neexistuje. Americký soud dospěl k přelomovému verdiktu a vyvrátil Boží existenci

Soud sdělil Bohu, že neexistuje, a vyznavačům náboženství, že jejich víra je "parodií a satirou, nikoliv náboženstvím".

27.4.2016 v 8:45 | Karma článku: 26.77 | Přečteno: 1735 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ondřej Šebesta

Volební prognóza 2017

Co bude dál to nevím, netroufám si to odhadovat. Dlouholetý šéf mordparty řekl, že vraždy je schopen za určitých okolnosti každý z nás. I politici, kteří se právě posekali před kamerami, pak jdou za roh na pivo. A tam se to upeče.

19.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Pavel Strunz

Modré – nebo světlé zítřky? Díl druhý: Nemožnost cokoliv ovlivnit, zodpovědnost za vše.

V prvním díle předvolebních úvah jsem na slovech špiček Evropské unie demonstroval, že EU mílovými kroky směřuje k federaci. Při vědomí tohoto trendu vzniká zcela relevantní otázka, zdali se tohoto společenství i nadále účastnit.

19.10.2017 v 5:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 83 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Co si těsně před volbami myslím o voličích

...a co si těsně před volbami myslím o politicích? Ať se nám to líbí či ne, politika hýbe našimi životy. Aby panovala spravedlivá rovnováha, naším privilegiem je, hýbat životy politiků.

19.10.2017 v 2:25 | Karma článku: 3.81 | Přečteno: 100 | Diskuse

Pavel Strunz

Modré – nebo světlé zítřky? Díl první: Quo vadis, Evropská unie?

Odpověď vystřelím hned na začátku: EU směřuje nezadržitelně k federaci. Juncker, Mackron, Merkelová - všechny hlavní postavy Evropské unie vyjadřují totéž, jen možná trochu jinými slovy.

18.10.2017 v 23:52 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 130 |

Jan Lunga

Jsou odvody na zdravotní a sociální pojištění pro firmy nějakým trestem?

Některé strany mají ve svých programech návrh na snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Je to sice pěkné, ale málo reálné, ale hlavně pro to není důvod.

18.10.2017 v 23:27 | Karma článku: 3.41 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 113 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2986

Militantní ateista, člen Svobodných, milovník black metalu, kosmologie, Stephena Kinga, Ingmara Bergmana a Larse von Triera. Doktorand na Katedře politologie FSS MU a na Katedře filosofie FF MU. www.ateiste.cz

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.